Kouřimský skanzen ukazuje staročeské chalupy i zvyky

Od roku 1972 funguje ve středočeské Kouřimi unikátní Muzeum lidových staveb, které návštěvníkům přibližuje život a zvyky našich předků na vesnici v průběhu 17. a 19. století. Vzniklo pod křídly Regionálního muzea v Kolíně jako záchranný skanzen pro objekty lidové architektury, kterým hrozilo zatopení při budování přehradní nádrže Švihov.

"Ta koncepce toho muzea se záhy po otevření v roce 1976 změnila a ta sběrná oblast byla rozšířena na území celé České republiky, takže jak na Čechy, tak na Moravu. Z tohoto záměru se teda záhy ustoupilo, protože se ukázal jako nereálný, nejen kvůli omezené kapacitě tady toho areálu, ale také kvůli architektonickým rozdílům těch přenesených objektů," řekla Tereza Hönigová - etnografka.

Kouřimský areál původně sloužil jako třešňový sad. Po restitucích po roce 1989 byly ale pozemky navráceny původnímu majiteli a spor trval až do roku 2012, kdy došlo zároveň ke změně koncepce muzea. Postupně by ve skanzenu mělo vzniknout muzeum české vesnice, kde se budou prezentovat nejenom památky lidové architektury, ale také život českého obyvatelstva na venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně sociálních a regionálních specifik. Většina objektů Muzea lidových staveb jsou přenesené a znovu postavené originály. Návštěvníci díky tomu mají možnost prohlédnout si různé regionální odlišnosti. 

"Takovým největším unikátem je mohutná roubená stodola z Durdic u Votic z Benešovska, která sem byla přenesena jako první v roce 1972. Jedná se o typ takzvané dnes už poměrně vzácné polygonální stodoly, ta naše tady ve skanzenu je z roku 1648 a je tak vlastně nejstarší památkou tohoto typu, která se dochovala na území České republiky," řekla Tereza Hönigová - etnografka.

Ve skanzenu se nachází i honosný dům z Jílového poblíž Děčína, který představuje typického zástupce architektury pro tuto oblast a jsou v něm zastoupeny jak zděné, roubené, tak i hrázděné typy konstrukce.

"Obývala ho rozsáhlejší, početnější rodina a obsahuje v přízemí světnici a světničku a velkou světnici pro návštěvy v patře. Dále měl samozřejmě nějakou komoru a velkou hospodářskou část, kde se po jistý čas jeho existence mohla nacházet zřejmě i dílna," řekl Marek Skalický - kurátor Muzea lidových staveb.

Ta zřejmě sloužila ke tkalcovství, protože lidé z pohraničí se často živili řemesly. Tento dům byl do muzea přenesen koncem 80. let minulého století a šlo o poslední objekt před rokem 1989 a následnými restitucemi, které na dlouhou dobu dvaceti let zastavily dostavbu skanzenu. Té by ale teď už nic bránit nemělo a díky tomu postupně vznikne hned sedm různě velikých objektů. Vznikne například kostel s malou márnicí a se zvonicí.

"Dalšími plánovanými stavbami je dům z Křivoklátu, takzvaná Laubovna, to byl dům vrchnostenského správce, tady je jeho obydlí. Dále sýpka z Martinic, která by měla doplnit tu durdickou stodolu a pak ještě dům ze Starostína, opět ze severních Čech," řekl Marek Skalický - kurátor Muzea lidových staveb.

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi se celý rok něco děje, a to díky řadě národopisných programů. V nejbližší době tam budou Dožínky, a to 19. srpna. Připravený bude dožínkový průvod se zpěvy a tanci s možností sečení obilí, pečení chleba a vázání povřísel. 30. září se pak odehraje zcela nový národopisný program s názvem Podzim na vsi.